Technologie a vybavení moštárny

zpět na rodičovský článek

V hostětínské moštárně je osazena technologie dovezená z končící rodinné firmy v Německu. Má výkon asi 1 000 lahví za hodinu. Na rozdíl od naší republiky jsou v Německu moštárny této velikostní kategorie daleko častější. Opětovné zprovoznění repasovaného zařízení umožnilo spustit výrobu moštu s podstatně nižšími investičními náklady než při použití nového zařízení.

Jablka se lisují na hydraulickém dvoupolohovém plachetkovém lisu s předřazeným drtičem, na nějž jsou oplachem omytá jablka dopravována šnekovým dopravníkem. Po vylisování a hrubém přefiltrování se šťáva přečerpává do sedimentačních zásobních nádrží, kde se usadí nejhrubší části jablečné dřeně. Po tomto šetrném odkalení se šťáva pasterizuje v deskovém pastéru při teplotě 80 °C a horká se stáčí do vymytých, teplých lahví o objemu 0,7 l. Skleněné lahve se před plněním myjí v automatické myčce lahví v horkém louhovém roztoku a vyplachují čistou vodou. Po naplnění je lahev opatřena korunkovým uzávěrem a označena etiketou. Linka není plně mechanizovaná: lisování, manipulaci s obaly a naplněnými lahvemi zabezpečuje obsluha moštárny, která při plném provozu čítá kolem 10 osob.

Energetické hospodářství

Na dodávku tepla pro pasterizaci moštu a ohřev louhové náplně myčky se používá kotel na lehký topný olej. Na jednu vyrobenou lahev (0,7 litru) tak připadne 1/25 litrů oleje, což představuje emise okolo 0,11 kg CO₂. Sluneční kolektor na střeše moštárny je v současné době využíván na ohřev teplé vody a na vytápění.

Vodní hospodářství

Pitnou vodu čerpáme ze studny přímo na pozemku za moštárnou. Nejvíce vody se spotřebuje na mytí lahví. Část vody vysoce znečištěné zbytky jablek (BSK5 až 5 000 mg/litr) je zachycována a jako zálivka odvážena a rozstřikována na luční porosty.

Vratné obaly

Zatímco naprostá většina nealkoholických nápojů je balena do nevratných, většinou kompozitních tetrapakových nebo plastových obalů, jablečné mošty jsou k dostání v zálohovaných vratných skleněných lahvích.

Lis na ovoce z konce 19. století. Ilustrace: Pavel Procházka

Obrazová příloha článku