Pasivní dům - technologie, stavební materiály, provoz

1 2 3 4 5 6 7 8 9a 9b 10 11 12 12 13 14 15 16 17 17 18 19a 19b 20 21 22 23 24 24 25 26

1. Vzdělávací středisko

Centrum Veronica bylo postaveno v roce 2006 jako první česká veřejná budova splňující pasivní standard. Centrum slouží ke vzdělávání a osvětě veřejnosti o udržitelném regionálním rozvoji a způsobech, jak k němu dospět. Seminární část budovy poskytuje 50 míst v sále pro školení a výuku (100 míst pro obecní a společenská shromáždění) a kancelář pro zaměstnance. Stavba je konstruována z betonu o tloušťce 16-20 cm a izolována minerální vlnou o tloušťce 28 cm a na střechách 40cm. Více se dočtete zde.

2. Ekopenzion

Dvoupodlažní ubytovací část budovy je posazená v souladu s terénem o půl patra níže než seminární část a působí jako lehčí a méně významná stavba. Ubytovna poskytuje deset pokojů hotelového typu pro celkem 25 hostů. Nosná část stavby je z cihel tl. 17,5 cm. Jako izolace je použita mimo západní stěnu minerální vata tloušťky 28cm. Na západní stěně (obložené modřínem) a na střeše je jako izolace použita sláma. Více se dočtete zde.

3. Moštárna

Na podzim roku 2000 byla uvedena do provozu moštárna pro výrobu nefiltrovaných šťáv z krajových odrůd ovoce s výrobní kapacitou do 300 tun jablek. Většina produkce dodávané na trh v cele ČR je v kvalitě BIO („Produkt ekologického zemědělství“) a sortiment se rozšiřuje i o další zajímavé směsi (černý rybíz, červena řepa) a sirupy. Moštárnu vlastní Nadace Veronica a provozuje ji Tradice Bílých Karpat, s.r.o. Sklad moštů je izolován běžnými balíky slámy. Více se dočtete zde.

4. Obecní výtopna

Od roku 2000 je v provozu centrální výtopna s výkonem 732 kW. Kotel spaluje štěpky odpadního dřeva z okolních dřevozpracujících závodů (500–600 t/rok). Na rozvod v délce 2,4 km je napojeno přes 85% domů v Hostětíně. Výtopna vyprodukuje za topnou sezonu asi 3 500 GJ tepla a uspoří 1 500 tun CO2 ročně. V obci jsou ve srovnání s minulostí nižší emise škodlivých látek do ovzduší. Více se dočtete zde.

5. Kořenová čistírna odpadních vod

Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) v Hostětíně byla postavena v roce 1996 a stala se tak první čistírnou svého druhu na východní Moravě. KČOV jsou umělými mokřady s výsadbou běžných mokřadních rostlinných druhů (především rákos obecný a chrastice rákosovitá) a povrchovým horizontálním průtokem odpadní vody. Bakterie vytvářejí na kořenech rostlin a na filtračním materiálu (štěrk, kamenivo) biologicky aktivní vrstvu, kde probíhá samočisticí proces založený na schopnosti bakterií rozkládat organické znečištění. Více se dočtete zde.

6. Solární zásobník

Válcová ocelová nádoba o objemu 10 m3 slouží jako tepelný zásobník dvou solárních systémů (na střeše moštárny a na štítu budovy Centra Veronica). Zásobník je vybaven systémem rour s chlopněmi, které zajišťují ukládání teplé vody do vrstev – stratifikaci. Na podzim roku 2002 byl zásobník opatřen izolací z vrstvy minerální vaty a dvou řad slaměných balíků v celkové tloušťce 90 cm. Každý prstenec půlmetrové výšky byl dvakrát opásán plastovou páskou staženou ruční páskovačkou. Zeď si tak při své výšce pěti metrů nesedá a dala se hned omítat vápenocementovou omítkou na řídké ocelové pletivo. Více se dočtete zde.

7. Studna

Objekt je zásobován pitnou vodou z vlastní studny, která se nachází v zahradě. Více se dočtete zde.

8. Biomasa, dřevní štěpka

V Bílých Karpatech jsou vydatné zdroje biomasy, zejména zbytky z lesní těžby a z průmyslového zpracování dřeva. Před výstavbou obecní výtopny v Hostětíně se zbytky dřeva po těžbě v okolních lesích pálily na volném prostranství a energeticky se nevyužívaly. Využívání energie z biomasy znamená pro obec užívání místních zdrojů a podporu místní zaměstnanosti. Za rok se spotřebuje cca 600 t dřevní štěpky. Více se dočtete zde.

9a. Solární kolektor na moštárně

V roce 2001 byl na moštárně svépomocně instalován kolektor celkové ploše 36m2, a který zásobuje moštárnu a seminární centrum teplou vodou a lze ho použít i na přitápění. Kolektor je v dřevěném rámu a nahrazuje původní taškovou krytinu. Absorbér - selektivní vrstva TiNOX - je zespodu izolován minerální vatou (6 cm) a shora zakrytý kaleným solárním sklem. Primární okruh kolektoru je naplněn nemrznoucí kapalinou a teplo je předáváno do zásobníku pomocí deskového výměníku. Systém využívá tepelného zásobníku za moštárnou (na obrázku pod číslem 6). Roční úspora energie je cca 12000-13000 kWh. Více se dočtete zde.

9b. Solární kolektor na štítu vzdělávacího střediska

Na průčelí budovy školícího centra Veronica je od roku 2009 fasádní kolektor o ploše 22m2, který zásobuje teplou vodou budovu Centra. Systém využívá tepelného zásobníku za moštárnou (na obrázku pod číslem 6). Tím, že je kolektor umístěn vertikálně na štítové stěně, má sice nižší zisky v letním období, ale v zimě, kdy je slunce níže a svítí na kolektor v kolmějším směru než by svítilo na střešní kolektory, jsou zisky vyšší než u systémů na střeše. Roční úspora energie je cca 7000-8000kWh. Více se dočtete zde.

10. Fotovoltaická elektrárna

Od roku 2008 dodává elektřinu pro provoz moštárny fotovoltaická elektrárna. Skládá se ze 40 polykrystalických panelů o výkonu 220 W a celkové ploše 64m2. Úhrnný instalovaný výkon je až 8,8 kW. Stejnosměrný proud z panelů převádějí na střídavý dva síťové měniče. V roce 2009 byl celkový výnos elektrárny 8600 kWh. Více se dočtete zde.

11. Pasivní solární zisky

Myšlenka pasivního domu je založena i na co největších tepelných ziscích- co nejvíce tepla získat přirozenou cestou a co nejméně tepla do domu dodávat. Energii, kterou dům získává ze slunce, se říká pasivní solární zisky. U pasivního domu jsou okna navržena tak, aby více tepla do domu přivedla, než kolik nám skrze ně unikne ven. Toho docílíme použitím oken s vynikajícími tepelně-technickými parametry (tepelně izolační schopnost a prostupnost slunečního záření zasklením). Více se dočtete zde.

12. Větrání s rekuperací

Použití mechanického větrání s rekuperací je v pasivním domě nezbytné. Rekuperace, nebo-li zpětné získávání tepla je děj, při němž se čerstvý vzduch přiváděný do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch tedy neodchází bez užitku otevřeným oknem ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá až 90%.svého tepla přiváděnému vzduchu (záleží na velikosti jednotky, průtoku vzduchu a typu rekuperačního výměníku). I v zimě tak dosáhneme toho, že přiváděný vzduch je jen o 3 až 5°C chladnější než je teplota interiéru. Více se dočtete zde.

13. Dohřev vzduchu

Pomocí mechanického větrání s rekuperací je v pasivním domě přiváděný čerstvý vzduch i v zimě jen o 3 až 5°C chladnější než je teplota interiéru. O tento rozdíl lze vzduch ještě dohřívat ve vzduchotechnické jednotce. V našem případě lze vzduch dohřívat ve dvou velkých vzduchotechnických jednotkách pro sál a pro kuchyň prostřednictvím tepla z obecní výtopny (na obrázku pod číslem 4) nebo ze solárního systému (na obrázku pod číslem 9). Více se dočtete zde.

14. Větrání s rekuperací tepla v ubytovací části

V ubytovací části má vždy dvojce pokojů společnou větrací jednotku s rekuperací. Ty jsou v provozu podle potřeby. Příchozí větrací vzduch v těchto jednotkách však nelze dohřívat. Proto se pro dotápění v ubytovací části využívají radiátory umístěné v každém pokoji a koupelně, které v zimě hřejí teplem z obecní výtopny, na jaře a na podzim ze solárních systémů . Více se dočtete zde.

15. Odpadní vzduch

Odpadní vzduch odsávaný z místností se nejdříve ve výměníku ochladí předáním tepla čerstvému vzduchu a pak je odveden ven z objektu. Více se dočtete zde.

16. Nasávání čerstvého vzduchu

Čerstvý vzduch je nasáván přes výměník ve větrací jednotce, kde se ohřeje a pak je již předehřátý přiváděn do místností. Čerstvý vzduch se ohřeje od odpadního vzduchu na teplotu velmi blízkou teplotě odpadního vzduchu. Více se dočtete zde.

17. Větrání – přívod vzduchu do sálu

Pomocí mechanického větrání s rekuperací je přiváděn čerstvý předehřátý vzduch, a to v námi požadovaném množství. Rychlost proudění vzduchu je velmi malá a na rozdíl od běžného větrání okny zde nevzniká průvan. Výměna vzduchu probíhá prakticky nepozorovatelně. Více se dočtete zde.

18. Větrání – odvod odpadního vzduchu

Odpadní vzduch je odsáván z místností, odváděn ven z objektu a nahrazen čerstvým vzduchem. Omezí se tak koncentrace CO2, reguluje se relativní vlhkost vzduchu a odstraní se nežádoucí pachy a škodlivé látky v interiéru. Pro omezení obsahu CO2 na hygienicky přípustné maximum 0,1% je dostačující objemový tok vzduchu 20 až 30 m3 vzduchu na osobu za hodinu. Více se dočtete zde.

19. Slaměná izolace

Vodorovná střecha a západní stěna (obložená modřínem) ubytovací části jsou zaizolovány slisovanou slámou z velkých balíků o objemové hmotnosti asi 90 kg/m3 a tloušťce 40 cm. Byl použit systém kladení několika tenčích vrstev slámy oddělených papírem. Cílem bylo rozdělit konvekci v prodyšné izolační vrstvě do tří až čtyř buněk napříč tepelného toku, aby teplotní spád v konvektivní buňce klesl na třetinu až čtvrtinu. Slaměnými balíky byl zaizolován i solární zásobník (na obrázku pod číslem 6). Více se dočtete zde.

20. Izolace z minerální vaty

Mimo vodorovnou střechu a západní stěnu ubytovací části je stavba zaizolována minerální vatou - na zdech v tloušťce 28 cm, na sedlové střeše o tloušťce 40 cm. Tepelně izolační vrstva je na všechny konstrukční vrstvy připevněna zvenčí – na zdech byla vkládána mezi „žebříky“ tvořené dvojicí latí 3 cm × 5 cm propojené čtverci z OSB desky tloušťky 2 cm. Pod izolační vrstvou je parozábrana, na izolační vrstvě šikmé bednění, rákos a omítka. Více se dočtete zde.

21. Okna s trojskly

Okna v Centru Veronica mají izolační trojskla vyplněná kryptonem a splňují pasivní standard. Rám okna má vloženou tepelnou izolaci a zvenčí je chráněn hliníkem. Všude, kde není potřeba otevírání oken, bylo použito zasklení fixní (u některých oken sálu, ve vstupní části a u světlíků nad kuchyní a ubytovacím traktem). Fixní zasklení je levnější a navíc i tepelně lepší, díky absenci komplikovaných rámů. U oken v sále jsou použity běžné hliníkové rámy, které jsou zcela překryty vnější tepelnou izolací. Více se dočtete zde.

22. Bojler

Voda se ohřívá solárními systémy buď přímo z kolektoru nebo ze zásobníku (na obrázku pod číslem 6) nebo teplem z obecní biomasové výtopny. Pro případ nedostatku tepla z obnovitelných zdrojů se používá na ohřev teplé vody bojler.

23. Zelená střecha

Rovná střecha nad ubytovnou, foyer a kuchyní je osazená rostlinami. Porost tvoří regionální travinobylinné směsi karpatského suchého trávníku a sukulenty. Ozeleněná střecha svým charakterem připomíná suchomilné bělokarpatské louky a pomáhá začlenění budovy do krajiny, což je patrné zejména při pohledu na Hostětín z okolních strání. Porost na střeše není třeba udržovat kosením, protože nedostatek vláhy brzdí růst rostlin. Střecha je spádovaná tak, aby při deštích přebytek vody odtekl do kanalizace. Více se dočtete zde.

24. Hliněné omítky

V interiéru centra Veronica jsou použity hliněné omítky – v sále v přírodní podobě a v ubytovací části a foyer jsou opatřeny barevnými kaseinovými nátěry. Hliněné omítky mají vynikající vliv na kvalitu vnitřního prostředí. Mají schopnost pohlcovat přebytečnou vlhkost z vnitřního prostředí a při potřebě ji zase vydávat zpět. Dalším úkolem vnitřních hliněných omítek je (zejména u cihelné zdi, v níž nebyly maltovány svislé spáry) zajištění vzduchotěsnosti budovy. Více se dočtete zde.

25. Svod dešťové vody pro splachování WC a úklid.

V domě je proveden dvojí rozvod vody - pitné ze studny a užitkové dešťové. Součástí rozvodů je i nádrž na dešťovou vodu v technické místnosti v suterénu budovy o objemu 5,6 m3. Voda je zachycována ze sedlové střechy seminární části Centra a přes speciální filtr, který odstraní pevné nečistoty, svedena do nádrže. Dešťová voda slouží ke splachování WC a umývání podlah. Více se dočtete zde.

26. Výměník tepla

V každém domě připojeném na obecní výtopnu byla instalována předávací stanice (čili výměník tepla) pro vytápění a případně pro ohřev vody.