Technologie vytápění

Dřevo jako palivo

Ve výtopně je spalována dřevní štěpka z odpadního dřeva z blízkých dřevozpracujících závodů či okolních lesů.

Přednosti dřeva jako paliva

• Spalování dřeva je CO₂ neutrální – vzniká jen tolik oxidu uhličitého, kolik by se jej uvolnilo tlením (pomalou oxidací) odumřelého dřeva v přírodě tak jako tak. Do přírodního koloběhu se tím žádný další uhlík nepřidává.
• Téměř neobsahuje síru.
• Má velmi malý obsah popela (0,5–1 %), který je navíc dobrým minerálním hnojivem s obsahem zejména draslíku.
• Při spalování dřeva za optimálních podmínek nevzniká kouř ani zápach.
• Je obnovitelným zdrojem energie.

Nevýhody uhlí jako paliva

• Spalováním fosilních paliv se do ovzduší uvolňuje CO₂, který vede k prohlubování globální změny klimatu. Oxiduje se uhlík, který by jinak zůstal další miliony let v zemi.
• Uhlí obsahuje minimálně kolem 1 % síry.
• Vznikající oxidy síry znečišťují ovzduší, z něhož se dostávají až jako tzv. kyselé deště. Ty okyselují půdy a vody (poškození jehličnatých lesů, snížení úrodnosti půd, vymírání vodních organismů), poškozují historické památky, korodují kovy.
• Obsahuje 10–30 % popela (brikety až 40 %). Ten je nebezpečným odpadem pro svůj obsah těžkých kovů.
• Prachové částice vznikající při spalování uhlí v domácích topeništích mají negativní vliv na zdraví (dýchací problémy, rakovina).
• Zápach vznikající při spalování uhlí je dán obsahem nežádoucích příměsí v palivu.
• Negativní vliv povrchové těžby uhlí na krajinu, ovzduší, vodu, vegetaci, člověka.
• Je neobnovitelným zdrojem energie.

Zásobování palivem a jeho skladování

Ve výtopně je spalována dřevní štěpka z odpadního dřeva z blízkých dřevozpracujících závodů či okolních lesů (500–600 t ročně). Štěpka se průběžně naváží do skladu o zásobním prostoru přibližně 900 m³. Sklad pojme více než jednu třetinu roční spotřeby paliva.

Pro zajištění potřebného množství dřeva ve formě štěpky jsou uzavírány dlouhodobé dohody s místním dřevozpracujícím průmyslem a vlastníky lesů v okolních obcích.

Přísun paliva do kotle zajišťuje silo s posuvným dnem, kam se přibližně jednou za 3–7 dní nahrne palivo pomocí nakladače nebo přímo z kontejneru nákladního auta. Na silo navazuje soustava šnekových podavačů, které dopraví palivo až do spalovací komory.

Spalování paliva

Ve výtopně je instalována soustava s teplovodním kotlem o jmenovitém výkonu 732 kW. Palivo je automaticky dodáváno soustavou šnekových podavačů ze skladu do spalovací komory. Tam za přebytku spalovacího vzduchu palivo hoří při teplotě 700–1000 °C.

V kotli umístěném nad spalovací komorou spaliny procházejí trubkovnicí kotle, kde předají teplo topné vodě, a ochlazené na 150–170 °C odcházejí do multicyklonu k odprášení a poté do komína.

Výtopna ročně vyrobí přibližně 3 500 GJ tepla a ušetří 1 092 tun CO₂.

Řízení procesů ve výtopně

Provoz výtopny je řízen automaticky, s občasným dohledem obsluhy. Řídicí systém prostřednictvím počítače přehledně zobrazuje a zaznamenává chod a stav procesů ve výtopně a celé teplovodní síti (celková délka rozvodů činí 2,8 km).

V každém připojeném domě je instalována „stanice“ s předavači tepla pro vytápění a event. i pro ohřev pitné vody. Původní kotle v domácnostech slouží většinou jen jako záložní zdroje. Mimo topnou sezónu, kdy je výtopna odstavena, se v domácnostech voda ohřívá elektrickými bojlery nebo slunečními kolektory.

Pro optimální spalování a automatický provoz výtopny je nezbytná řada zařízení: ventilátory, podávací zařízení či čerpadla, která společně za topnou sezónu spotřebují zhruba 23 000 kWh elektřiny. Od roku 2010 pochází část této elektřiny ze sousednífotovoltaické elektrárny. V ročním úhrnu dodá tato elektrárna o jmenovitém výkonu 50,6 kW zhruba dvojnásobek elektrické spotřeby obecní výtopny.

Po deseti letech provozu prošla v roce 2010 výtopna modernizací, která snížila spotřebu elektřiny o třetinu a díky změnám v dopravě paliva a novému řídicímu systému zvýšila provozní spolehlivost a vyspělé řízení celé technologie.