Home

Šetrné osvětlení

V roce 2006 proběhla obnova veřejného osvětlení spočívající v instalaci nejmodernějších svítidel, která snížila spotřebu elektřiny nejméně o čtvrtinu a efektivně elimonovala světelné znečištění oblohy.

Svítidla a zdroje nejen pro pouliční osvětlení, ale i pro budovu Centra Veronica poskytla darem firma Philips Lighting.

Home

Výtopna na biomasu

Obecní výtopna na biomasu od roku 2000 vytápí téměř celou obec. Spaluje dřevní štěpku, odpad z okolních pil a lesů. Na rozvod tepla je napojeno 80% domácností.

V obci je ve srovnání s minulostí výrazně čistší vzduch, lidé nemusí pro uhlí do sklepa a navíc díky využívání tohoto obnovitelného zdroje energie každý rok společně uspoří přibližně 1100 tun emisí CO2 a tím přispívají k ochraně klimatu.

Výtopna vyprodukuje za topnou sezónu asi 3500 GJ tepla. Platby za palivo neopustí region, jako je tomu v případě uhlí, plynu či elektřiny, ale jdou obci. Významně se tak posiluje její enegetická soběstačnost a nezávislost

Home

Energie slunce

V Hostětíně využíváme výhod sluneční energie od roku 1997. Sluneční kolektory jsou k vidění na 9 domech, velkoplošný kolektor pro ohřev teplé vody využívá moštárna i Centrum Veronica. Na moštárně jsou instalovány fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny. Elektrárna je umístěná i na pozemku u výtopny a na střeše jednoho rodinného domu.

Díky využívání solárních technologií uspoří obyvatelé Hostětína ročně přibližně 100 tun emisí oxidu uhličitého (CO2), které by vznikly spálením fosilních paliv pro výrobu elektřiny.

Home

Sochy v krajině

Na vyhlídkách, u studánek, na místech, které jsou opředena místními pověstmi, na místech svatých či klatých, tak byla umístěna díla, která podtrhávají typickou tvář Bílých Karpat - mozaiku polí, zahrad, sadů, luk a převážně listnatých lesů a připomínají historii kraje. Čeká na vás 15 dřevěných soch, které jsou propojeny stezkou. Jsou rozmístěny na katastrech obcí Hostětína, Pitína, Šanova a Rokytnice. K nejbližším to máte pár metrů, k nejvzdálenějším téměř 10 km.

U kořenové čistírny vás čeká VODNÍK /autor Štefan Siváň z Babína na Oravě/, který si lapil svoji vodní ženu. Socha ADAM A EVA je zároveň bránou do přírody a oknem do ráje, ať už do něj nahlížíte z jedné nebo druhé strany. Bránou se prochází nebo se v ní odpočívá na dvou hladce opracovaných zhlavcích z dubu, na nichž jako zkamenělina zůstal obtisk dvou lidí, Adama a Evy /autor Milan Šuráň z Hostětína/.

Kronikářské záznamy ze středověku často vypráví o nájezdech Bočkajovců, Tatarů, Turků a Kuruců, kteří tu krutým způsobem rabovali. Právě při jednom z nájezdů Turci vypálili celou obec, zabili jedenáct lidí a odehnali na více než pět set ovcí. Tyto události byly inspirací pro tvůrce sochy PASTÝŘ /autor Lubomír Orsák, Námestovo/. Nedaleké OBJETÍ a splynutí dvou osob naznačuje souznění lidí s okolní krajinou /autorka Zdeňka Salvetová ze Zlína/.

Sochy SKŘÍTKŮ vznikly z myšlenky, že v každém lese žijí bytosti, které se o něj starají a ochraňují ho /autor Ivan Churý z Trenčína/.

Socha PRAMEN v lese u studánky jakoby „prosí“ o dostatek čisté vody. Té není v bělokarpatském flyši nikdy dost, protože na nepropustných vrstvičkách jílovců, které se střídají s propustnými vrstvami pískovců, voda nemá možnost hlouběji zasáknout do podloží a rychle tak odtéká /autor Jiří Dorňák z Valašského Meziříčí/.

Trojrozměrná POHLEDNICE má své louky a má své nebe, které je s nimi pevně spojeno díky všudypřítomným lesům /autor Daniel Šenkeřík z Hostětína/.

LETECKÉ SRDCE v Šanově je jako jediné ze soch z kamene. Je pomníčkem jedenácti amerických letců, kteří v roce 1944 zahynuli při letecké bitvě nad Bílými Karpaty /autor Jaroslav Koléšek, Valašské Meziříčí/.

KVĚT, který nevadne. To je jeho předností. Při dalším srovnání s rostlinami zjistíte, jak je skutečná příroda okolo nás nádherná. Snad to v nás probudí potřebu ji chránit a uchovávat, protože nemůžeme vytvořit nic krásnějšího /autor Josef Šlégl z Pitína/.

Aby byl výčet soch úplný, můžete zde najít ještě STRÁŽCE hlídajícího v lese nad Hostětínem /autor Milan Doleček z Hlohovce/, JAHODISKA na místě luk mezi sady směrem na Pitín, kde dříve rostly jahody /autor Igor Mosný z Trenčína/, KOČKY s tajemným pohádkovým příběhem /autorka Petra Münsterová, Hostětín/, KRÁVU nad Pitínem připomínající klid pasoucích se stád /autor Petr Jurášek ze Zlína/, SOVU s nočním pohledem na hvězdy a lidská obydlí /autor Robert Buček, Uherské Hradiště/ a nejvzdálenější sochu na státní hranici nad osadou Kochavec SEVER-JIH-VÝCHOD-ZÁPAD /autor Lubomír Jarcovják, Šarovy/.

 

 

Home

Sušírna ovoce

Každý podzim v obci z dálky voní sušená jablka a hrušky z historické sušírny ovoce, která stojí v sadu za moštárnou. Ovoce pro vlastní potřebu si v ní suší obyvatelé Hostětína a okolních obcí.

Stávala zde již na počátku 19. století, ve druhé polovině 20. století už však nebyla využívána a chátrala. Po dlouhé, snad padesátileté odmlce se v ní opětovně začalo sušit na podzim roku 1998, kdy ji členové místní ZO ČSOP Hostětín zrekonstruovali.

Během sušící sezóny se zde každý rok usuší přibližně 3 tuny ovoce.

Home

Podrobně ke kořenové čističce

Historie a financování výstavby čistírny

1966: Pod Hostětínem byla na potoce Kolelač, protékajícím obcí, postavena vodárenská nádrž Bojkovice. V celém povodí přehrady je Hostětín jedinou vesnicí, a podle norem pro ochranu vodních zdrojů byla po dokončení přehrady v obci vyhlášena stavební uzávěra.

1990: Obec se osamostatnila, hlavním úkolem nového zastupitelstva bylo postavit čistírnu odpadních vod a tak odstranit stavební uzávěru, která znemožňovala další rozvoj obce.

1992: Nadace Partnerství formou grantu podpořila vypracování nezávislé studie, jež měla posoudit navrhovaná řešení. Výsledky studie doporučily jako optimální řešení výstavbu kořenové čistírny odpadních vod přímo v obci.

1993: V květnu ZO ČSOP Veronica pořádala v povodí horní Olšavy pro pracovníky místních samospráv seminář zaměřený na čistotu vody. Zúčastnění odborníci, ale i starostové a okresní úředníci se shodli na tom, že kořenová čistírna je pro Hostětín nejvhodnějším řešením.

1995: V dubnu byla dokončena projektová dokumentace (zpracovatel VH-ateliér, s.r.o., Brno). V červenci byla zahájena stavba kořenové čistírny (dodavatel stavby firma IMOS – Vodohospodářské stavby Zlín, s.r.o.).

1996: 12. července zahájen roční zkušební provoz.

1997: 11. července byla čistírna uvedena do trvalého provozu.

Financování stavby

Na celkové investici ve výši 4 905 000 Kč (kanalizace i ČOV) se vedle obce Hostětín podílely následující instituce:

  • Okresní úřad v Uherském Hradišti (4 500 000 Kč)
  • Ministerstvo životního prostředí ČR, program Revitalizace říčních systémů (320 000 Kč na vybudování rybníka).

Náklady na výstavbu KČOV jsou srovnatelné s náklady na "klasickou" čistírnu a činí přibližně 5–10 tisíc Kč na připojenou osobu podle místních podmínek, neboť největší část nákladů tvoří zemní práce (asi 30 % celkových nákladů) a cena za filtrační materiál a jeho dovoz (asi 40 %).

Význam čistírny z hlediska udržitelného rozvoje

Environmentální:

  • Citlivé začlenění technologického procesu do krajiny, vznik hodnotného krajinářského prvku s výskytem mnoha rostlinných a živočišných druhů.
  • Výrazná úspora elektřiny při provozu, tedy nižší zátěž pro životní prostředí.
  • Schopnost absorbovat velké výkyvy v množství vody na přítoku.
  • Čistící schopnost i pro silně naředěné odpadní vody, které přicházejí smíšenou kanalizací (splašková a dešťová dohromady). „Klasická“ mechanicko-biologická čistírna si s naředěním odpadní vody poradí jen za cenu zvýšených nákladů na elektřinu a preferuje oddělenou kanalizaci; kořenové ČOV to nečiní problémy.

Ekonomický:

  • Nízké provozní náklady díky výrazné úspoře energie. Zatímco klasická mechanicko-biologická technologie spotřebuje ročně na vyčištění odpadních vod přibližně 600 kWh na jednoho obyvatele, vegetační čistírna potřebuje energie asi stokrát méně.
  • Možnost využití stávající jednotné kanalizace (splašková a dešťová dohromady) a tudíž výrazná úspora investičních nákladů při stavbě.
  • Investiční náklady jsou srovnatelné s jinými typy čištění odpadních vod - v současnosti (rok 2008) činí náklady cca 15-16 000 Kč na připojenou osobu.

Sociální:

  • Zrušení stavební uzávěry v obci (vyhlášena od 70-tých let), možnost výstavby nových domů a rozvoje obce.
  • Vzdělávání a osvěta, zvyšování environmentálního povědomí obyvatel.
  • Vznik pracovního místa pro obsluhu KČOV na částečný úvazek.
  • Nový typ veřejného a rekreačního prostoru pro vycházky v okolí KČOV.

 O přínosech hostětínské ČOV pro udržitelný rozvoj si můžete více přečíst v tématických brožurách, které se analýze přínosů ČOV věnují: TODO DOPLNIT PUBLIKACE

Mechanický stupeň čištění

První, mechanický stupeň čištění, slouží k odstranění hrubých a posléze i jemných nečistot z odpadní vody tak, aby do biologického stupně šla jen přefiltrovaná voda.

Odpadní vody z obce jsou svedeny do smíšené kanalizace, odpadní voda obsahuje velké množství balastních vod. Domovní septiky fungují jako první stupeň čištění.
Na přítoku je měřeno množství odpadních vod pomocí Thompsonova měrného přepadu.

Mechanický stupeň čištění

A1 Odlehčovací šachta slouží pro oddělení části přitékajících odpadních vod při překročení maximálního přípustného průtoku (při mezním návrhovém dešti), aby nedošlo k hydraulickému přetížení čistírny.

A2 Dešťová nádrž pro zachycení odpadních vod při mezním návrhovém dešti. Voda je po opadnutí deště přečerpána do lapáku písku a dále čištěna nebo po usazení neseného znečištění vypouštěna do toku.

A3 Lapák písku. Odpadní voda je ve štěrbinovém lapáku písku zbavována plavenin (štěrky a písky), předřazeny jsou ručně stírané česle pro zachycení hrubších plovoucích nečistot.

A4 Mělká kombinovaná nádrž slouží k zachycení jemnějších částic obsažených v odpadní vodě. Tím dochází k úbytku hlavně nerozpuštěných látek a organického znečištění vázaného na tyto látky a také k ochraně filtračních polí a nádrže před rychlým ucpáním a zanesením. Anaerobní vyhnívání zachyceného kalu probíhá ve dvou usazovacích žlabech. Vyhnilý zahuštěný kal se jednou či dvakrát ročně odváží fekální cisternou a používá se jako hnojivo.
Usazovací nádrž musí zajišťovat zachycení min. 92 % usaditelných látek. Z nádrže nesmí odcházet vzplývavý kal.
Horizontální prizmatické usazovací nádrže vyžadují pravidelné odstraňování kalu ze sedimentačního (kalového) prostoru a samostatné řešení kalového hospodářství včetně vyhnívací nádrže.

A5 Provozní přístřešek

Biologický stupeň čištění

Základem biologického stupně je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami (rákos obecný či chrastice rákosovitá), které jsou vysazeny ve filtračním loži. Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí.

Velmi důležitým prvkem, který ovlivňuje účinnost čištění, je dobrá distribuce odpadní vody na filtrační pole tak, aby docházelo k rovnoměrnému zatěžování celého profilu nátokové hrany. Hladina vody je při běžném provozu udržována asi 10 cm pod povrchem filtračního lože a lze ji regulovat výpustnými prvky v odtokové šachtě.

B1 a B2 Filtrační lože je vyplněno hrubým kamenivem (50–120 mm) a jemnější frakcí (štěrk o zrnitosti 4–8 mm). Celková mocnost je 1 m. Lože je izolováno PVC-fólií a geotextilií a osázeno chrasticí rákosovitou a rákosem obecným. Členění na dvě filtrační lože umožňuje sériový, paralelní či střídavý provoz jednotlivých polí. Jelikož na filtračních polích převažuje chrastice rákosovitá, která vytváří relativně větší množství biomasy, jsou pole jednou ročně kosena.

B3 Rozdělovací potrubí. Pro rovnoměrné rozdělení vody do filtračních loží je připraveno dvojité potrubí – na povrchu pro letní provoz, na dně pro zimní provoz. Zkušenosti ukázaly, že je vhodnější i v letním období používat rozdělovací potrubí pod povrchem štěrku – odstraní se tak řasy, které na rozdělovacím potrubí na povrchu jinak hromadně bují.

B4 Sběrné potrubí zabezpečuje odtok z filtračních loží; je uloženo na dně.

B5 a B6 Regulační šachty slouží k udržování hladiny vody ve filtračních ložích (zpravidla v hloubce okolo 10 cm pod povrchem štěrku). V odtokové šachtě jsou dřevěné dluže, pomocí nichž se reguluje výška hladin vody ve filtračních ložích. Pro regulaci jsou výhodnější flexibilní hadice, které umožňují plynule měnit výšku vodní hladiny.
Krátkodobé jarní přeplavení filtračních polí zabraňuje růstu plevelů, případně v zimním období led na povrchu chrání filtrační pole před promrznutím.

Rozdělovací šachty umožňují regulaci průtoků na jednotlivá filtrační lože.

Technický popis

  • Průměrný denní průtok: 47,6 m3/den (0,55 l/s)
  • Látkové zatížení – BSK5: 15,12 kg/den (212 mg/l)
  • Počet EO: 280
  • Plocha filtračních loží: 240 m2 (4,4 m2 na 1 obyv.)

Rostliny v KČOV

K osázení filtrační náplně kořenových polí se v našich klimatických podmínkách nejčastěji používají následující druhy rostlin:

rákos obecný (Phragmites australis)

Rákos je vytrvalá tráva, která v našich podmínkách dosahuje délky až 4 m, čímž se řadí mezi naše nejvyšší trávy. V zemi zakořeňuje plazivým oddenkem a kořeny, které prorůstají do značných hloubek (60 až 150 cm). Vegetativní rozmnožování je velice intenzivní a děje se dlouhými podzemními oddenky, které dorůstají délky i přes 12 m. Rákos je poměrně tolerantní vůči teplotě, pH a organickému i anorganickému znečištění. Nesnáší pravidelné sklízení, zejména ne sklízení během vegetační sezony. Neroste ve vyšších nadmořských výškách.

chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 3 m. Mohutný kořenový systém je propleten oddenky. Na rozdíl od rákosu neprorůstá kořenový systém do takové hloubky (obvykle 20 až 30 cm). Chrastice se rychle rozmnožuje semeny, vegetativními výhony i oddenky. Vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období. Je tolerantní ke znečištění i promrzání, rozmezí optimálního pH je poměrně úzké. Dobře snáší pravidelné kosení, a to i během vegetační sezony, což je důležité pro odběr nutrientů biomasou. Ve vegetační sezoně je totiž kumulace nutrientů v biomase největší.

Především pro malé domovní čistírny lze využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter:

  • orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)
  • orobinec širolistý (Typha latifolia)
  • skřípinec jezerní (Scripuis lacustris)
  • kosatce (Iris spp.)
  • puškvorec obecný (Acorus calamus variegatus)

Živočichové v KČOV

Bezobratlí

  • ploštěnky
  • blešivci
  • jepice
  • perloočka
  • plovatka bahenní
  • vodouch stříbřitý
  • vážka ploská
  • komár pisklavý
  • chrostíci
  • bruslařka obecná
  • potápník vroubený

Ryby

  • karas obecný
  • kapr obecný

Obojživelníci

  • skokan hnědý
  • ropucha obecná
  • rosnička zelená

Plazi

  • užovka obojková
  • užovka hladká
  • slepýš křehký
  • ještěrka obecná

Ptáci

  • strakapoud velký
  • žluva hajní
  • kos černý
  • špaček obecný
  • pěnkava obecná
  • strnad obecný
  • strnad luční
  • červenka obecná
  • konipas bílý
  • ledňáček říční
  • lyska černá
  • kachna divoká
  • čáp bílý

Savci

  • ježek východní
  • kuna skalní
  • ondatra pižmová

Dočišťovací stupeň

Je zařazen vzhledem k přísnějším nárokům na kvalitu vypouštěných vod (II. pásmo hygienické ochrany vodního zdroje, maximálně BSK5 20 mg/l). Při špatné údržbě či v případě špatně navrženého rybníku může dočišťovací stupeň paradoxně kvalitu vody zhoršovat, například v podzimním období při hromadném úhynu rostlinné biomasy.

C1 Rybník je napájen vyčištěnou vodou z čistírny. Navazuje na biokoridor tvořený vodním tokem a přilehlou mezí a je plně funkčním interakčním prvkem v územním systému ekologické stability.

C2 Odběrný objekt pro občasné nadlepšení přítoku do rybníka.

C3 Výpustný objekt slouží k regulaci hladiny v rybníce a jeho případnému vypuštění.

Na odtoku je umístěn Parshallův měrný žlab, kterým se měří množství vyčištěných vod.

Home

Kořenová čistírna

Kořenová (vegetační) čistírna odpadních vod vznikla roce 1996 jako první svého druhu na východní Moravě. Jejím základem je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami (rákos obecný či chrastice rákosovitá). Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí.

Díky provozu čistírny byla v obci odstraněna stavební uzávěra, která trvala od 70-tých let 20. století, od dokončení vodárenské nádrže Kolelač. Toto opatření omezovalo výstavbu v obci, která byla bez čistění odpadních vod pro vodárenskou nádrž významným zdrojem znečištění.

Centrum Veronica Hostětín

Vzdělávací a informační středisko Centrum Veronica působí v unikátním prostředí obce Hostětín. Obec je známá svými ekologickými projekty, které byly realizovány díky spolupráci obce s Centrem Veronica a  Občanským sdružením Tradice Bílých Karpat.

Posláním Centra Veronica Hostětín je ukazovat na praktických příkladech, realizovaných modelových projektech a výsledcích jejich monitorování, že vztah k přírodě, místním zdrojům a tradicím spolu s ohleduplným hospodařením může chránit životní prostředí a globální klima, ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech.

Centrum je součástí Ekologického institutu Veronica.

 

 

Vzdělávací a informační středisko nabízí:

Ekologické vzdělávání dospělých i dětí, odborníků i laiků.

  • Exkurze po modelových ekologických projektech.
  • Odborné semináře, konference a školení pro zástupce veřejné správy, odbornou veřejnost, nevládní organizace i podnikovou sféru.
  • Denní i pobytové výukové programy a workshopy pro školy všech typů.
  • Přednášky a ekologické poradenství pro širokou veřejnost.
  • Knihovnu a studovnu s dokumentací projektů.

Ekologické ubytování v pasivním domě s možností celodenního stravování

  • 25 lůžek ve 2- až 4lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením.
  • Inspirace ekologickým provozem. Zařízeno nábytkem ze dřeva certifikovaného FSC, maximální využití ekologicky šetrných výrobků a přírodních materiálů.
  • Domácí strava přednostně využívající místní produkty, biopotraviny a Fair Trade produkty.
  • Více informací o ubytování v pasivním domě

Zázemí pro další školicí akce v krásném prostředí Bílých Karpat

(pronájem prostor pro vaše školení, firemní akce, teambuildingy)

  • 50 míst pro školení a výuku v plně vybaveném konferenčním sále.
  • 100 míst pro obecní a společenská shromáždění.
  • Dílna a zázemí pro praktické kurzy.
  • Doprovodný program.
  • Více informací o pronájmech

 

Přijeďte k nám za vzděláním či na dovolenou. Je kam jít...

Máte jakoukoliv otázku? Ozvěte se nám:

Telefon: +420 572 641 855, +420 608 426 029
E-mail: [email protected]

Korespondeční adresa

ZO ČSOP Veronica
Centrum Veronica

č. p. 86 | CZ 687 71 Hostětín

[email protected] | hostetin.veronica.cz

Sídlo, fakturační adresa

ZO ČSOP Veronica
Ekologický institut Veronica

Panská 9 | CZ 602 00 Brno
tel. +420 542 422 750

[email protected] | www.veronica.cz

IČ 13693620
DIČ CZ 13693620

Bankovní údaje

Číslo účtu: 2001190570/2010
Jméno banky : Fio banka, a.s.
Adresa banky : V Celnici 10, Praha 1, 117 21
IBAN: CZ0720100000002001190570
SWIFT (BIC) : FIOBCZPPXXX
Jméno účtu: ZO ČSOP Veronica

Jak se dostanete do Hostětína

Popis cesty »

Official site of the village »

Employees of Centre Veronica Hostětín

Mgr. Hana Machů

Project manager

[email protected]
572 630 670, 739 569 264
Skype: hana.machu73

We invite you to experience first-hand the life of our unique eco-village, nature garden and passive house.

Families and tourist

Experience the unforgettable beauty
that is the White Carpathians

Corporate events

Fully equipped venue for your event

Corporate events

Weddings and celebrations

Wedding photos unlike any others

Weddings and celebrations

Pages