Při pěstování starých ovocných odrůd se musíme spolehnout na postupy, kterými se dříve řídili naši předkové. Zkušenosti potvrzují, že pěstováním ovoce biologickými metodami, tedy „bez chemie“, lze ve zdravé krajině dosáhnout dobré sklizně i odbytu vypěstovaného ovoce.
Velkou výhodou, možná i podmínkou, při provozování ekologického ovocnářství je zdravá, ekologicky stabilní okolní krajina. Znamená to především rozmanitost krajiny a přírody, která se projevuje tím, že každý škůdce má několik predátorů, kteří jsou schopni jeho případné přemožení regulovat. Pokud výskyt škůdce dočasně omezíme úplně (například chemickým postřikem), následně tím snížíme i přítomnost predátora, který pak nemusí být schopný následné přemožení škůdce regulovat. Právě uchování pestrých vzájemných vazeb v sadu (jako v každém jiném ekosystému) umožňuje dosáhnout jeho stability bez významných zásahů přírodě cizími prostředky.
Další podmínkou úspěchu je použití vhodných, odolných ovocných odrůd. Nejvíce lze doporučit generacemi ověřené, v regionu tradičně pěstované staré odrůdy. Teoreticky vhodné jsou i nové odrůdy zvláště šlechtěné na odolnost, tzv. rezistenty, ovšem ty zatím nejsou ověřeny praktickým použitím v krajině.
V extenzivním sadu pěstujeme kmenné tvary stromů (koruna zapěstovaná ve výšce 150–180 cm nad zemí) roubované nejlépe na semenných podnožích. Důležité jsou široké spony umožňující plné rozvinutí koruny. A samozřejmě travní podrost pestrého druhového složení – základní kámen biologické rozmanitosti extenzivního ovocného sadu.
Ve vysokokmenném extenzivním sadu lze pokosenou trávu nastýlat kolem stromů vysázených v širokém sponu. Přirození nepřátelé škůdců nahrazují chemické prostředky: káně reguluje populace drobných hlodavců; hnízdní budky obývají sýkory koňadry, které jsou významnými predátory hmyzu. Zídka z na sucho naskládaných kamenů poskytuje útočiště pro ještěrky a slepýše. Kromě včel se o opylení starají i čmeláci.
Takto obhospodařovaný sad má své výhody i nevýhody:
Výhody:
Nevýhody:
V dospělých extenzivních sadech se v dřívějších dobách hnojilo nepravidelně a zřídka. Všechen vhodný materiál, který byl v hospodářství k dispozici, byl potřebnější jinde – hnůj na pole, tráva z vlastního sadu byla většinou použita jako píce pro dobytek. Stromy i tak většinou dávaly tolik ovoce, že o ně nebyla nouze. Jako běžné hnojivo připadá v úvahu jedině popel ze dřeva ztopeného přes zimu, ale toho zdaleka nebylo tolik, jako je běžné dnes.
V současné době se pro výživu stromů ukazuje jako optimální metoda nastýlání pokosené travní hmoty pod koruny stromů. Je po všech stránkách výhodná:
U slivoní je vhodné výživu doplňovat dřevěným popelem pod nastýlku v dávkách přibližně 0,2 m3/ha. Zlepšuje se tím kondice stromů napadených šarkou švestky.
Právě takový způsob hospodaření, který se vyhýbá průmyslovým hnojivům a chemickým p ostřikům, odpovídá zásadám ekologického zemědělství. V případě ovocnářství jsou to především tyto zásady:
Pokud jsou dodrženy všechny podmínky stanovené zákonem o ekologickém zemědělství (č. 242/2000 Sb. ve znění pozdějších úprav), své výrobky můžete označit názvem a logem Produkt ekologického zemědělství. Vedle nesporného přínosu spočívajícího v hospodaření šetrném vůči životnímu prostředí bude mít bio-ovoce zajištěný odbyt za lepší ceny (o 20 až 50 %). Na dodržování podmínek ekologického hospodaření dohlíží organizace KEZ o.p.s. (Kontrola Ekologického Zemědělství), která kontroluje jak ekologické zemědělce, tak firmy, jež biopotraviny zpracovávají a s nimi obchodují.
V roce 2003 bylo v České republice v systému ekologického zemědělství zařazeno téměř 6% z celkově obhospodařované zemědělské půdy. Ve srovnání s rokem 2002 se výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy zvýšila o 8,5 %. Ve struktuře zemědělské půdy výrazně převažují trvalé travní porosty (více než 90 % ploch) nad ornou půdou (7,7 %) či sady a vinicemi (0,4 %). To se pak projevuje ve struktuře biopotravin: obchodníci a zákazníci volají po atraktivních tržních plodinách a potravinách. Největší zájem je o zeleninu, ovoce, mléko a mléčné výrobky, vepřové maso, vejce a drůbež.
Část naučné stezky a prací na obnově sadu je postupně financována z prostředků benefiční aukce uměleckých děl, kterou uspořádala na podzim 2009 Nadace Veronica. Děkujeme za podporu všem výtvarníkům, kteří darovali svá díla a stali se tak kmotry starých a regionálních odrůd v našem sadě.
Další aktivity v sadu byly podpořeny Státním fondem životního prostředí ČR.
Další část prostředků budeme postupně získávat dalšími cestami. Pokud se chcete ke kmotrům starých odrůd připojit a podpořit vybudování ukázkového sadu a vzdělávací aktivity, budeme velmi rádi. Nabízíme několik možností:
Pro záchranu starých odrůd je zásadní vzdělávání, osvěta a práce v terénu. Pravidelně pořádáme semináře na téma řezu a údržby ovocných stromů, pomologie neboli poznávání odrůd a další akce, např. letní školu s ovocnářskou tematikou.
Při budování ukázkového sadu organizujeme akce zaměřené na přímé aktivity v sadu - např. Jarní víkend pro dobrovolníky, Jablečný víkend či různé workshopy. Například na budování biodiverzitních prvků - hadník, ježkovník, ptačí budky či hmyzí domečky, které lákají další návštěvníky do sadu.
Součástí seminářů jsou i exkurze do zajímavých míst v regionu – genofondových sadů, sušíren ovoce, ovocné školky či do certifikovaných přírodních zahrad.
Mezi již tradiční akce zaměřené na záchranu starých a regionálních odrůd ovoce patří Jablečná slavnost.
Obyčejná zahrada pro nás může být malou přírodní rezervací, která nabízí životní prostor živočichům, produkuje pro nás čerstvé a zdravé potraviny bez chemie, je esteticky krásná a pestrá s množstvím různých stanovišť a je zároveň místem pozorování a učení se přírodním procesům.
Jak se hospodaří v přírodní zahradě?
Můžete mít přírodní zahradu i vy?
Můžete se těšit na tato témata:
Lektoři: Ing. Helena Vlašínová Ph.D., RNDr. Mojmír Vlašín
Místo konání: Zlín, Vavrečkova 5262, 23. budova areálu Svitu, v přízemí nalevo od recepce, Zasedací místnost
Čas konání: 9.00 – 17.00, 12.00-13.00 přestávka na oběd
Účast na semináři je ZDARMA.
Během semináře bude zajištěno jednoduché občerstvení – fairtrade káva, čaj, hostětínský bio mošt, jablečné moučníky, jablka.
Svoji účast na semináři prosím hlaste telefonicky nebo mailem. Kontakt: Marie Křiváková, marie.krivakova@veronica.cz, 724 132 772
Podělte se o ni s vašimi přáteli!
Podívejte se na reportáž o ekologickém provozu našeho domu. Začíná ve 12:38 minutě pořadu.
Cílem tohoto výukového programu je vysvětlit pojem energie v jeho každodenním významu (kde a jak energie vzniká, zdroje energie ad.), dále ukázat vliv využití obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie na životní prostředí a v neposlední řadě i to, co mohou žáci jako jednotlivci konkrétně udělat pro snížení spotřeby energie ve svých domácnostech.
Program je určen pro žáky II. stupně ZŠ a studenty SŠ.
Výukový program je tvořen 3 částmi:
Délka výukového programu: 90-150 min., dle předem domluveného rozsahu
Cena programu pro rok 2008:
Pro žáky můžeme zajistit i občerstvení, nápoje či teplý oběd.
Bližší informace a přihlášky na tel. 572 630 760, hostetin@veronica.cz (Hana Machů, Hana Němcová)
Projekt byl podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiály nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
V roce 2007 proběhlo 5 bezplatných pilotních programů.
Cílem projektu STOP fosfátům - za čisté vody nejen jižní Moravy je přispět ke snížení množství nutrientů, především fosforu v přítocích řeky Moravy, přesněji na horním toku Olšavy:
Doba trvání projektu: 2006
Rozpočet projektu: 7 499 USD
Projekt je podporován Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu v rámci Dunajského regionálního projektu UNDP/GEF.
Projekt umožnil základní vybavení (stoly do výukových prostor) Centra Veronica Hostětín, jakožto osvětového a vzdělávacího ekocentra s akreditací Českého svazu ochránců přírody. Dále byly zpracovány podklady informující o pozitivních dotadech využití přírodních, ekologicky ohleduplných a místních materiálů, a podpoře Dřevo 2006.
Doba trvání projektu: 2006
Rozpočet projektu: 20 000 Kč
Vybavení bylo nakoupeno v rámci spolupráce Českého svazu ochránců přírody a Lesů České republiky, s.p.
Cílem projektu je přiblížit vzdělání místním obyvatelům, zejména znevýhodněným skupinám v odlehlých oblastech mikroregionu Bojkovsko. Budou tak překonány existující překážky: nízká dopravní obslužnost lokalit, povinnosti v místě bydliště či sociální důvody.
V rámci projektu byly vybaveny výukové místnosti na třech místech (Centrum Veronica Hostětín, Chata Jana na Mikulčině vrchu a Chalupa na Vyškovci). Prostory slouží jako zázemí pro konání jazykových, počítačových a dalších vzdělávacích kursů pro místní děti i dospělé a zároveň jsou místem pro setkávání a společenské akce.
Doba trvání projektu: 2006
Rozpočet projektu: 500 000 Kč, z toho vlastní zdroje partnerů 100 000 Kč
Projekt byl spolufinancován z prostředků Programu LEADER ČR, na základě žádosti podané u Místní akční skupiny Bojkovsko.
Projekt Zelená pro Zlínský kraj - environmentální vzdělávání jako cesta k udržitelnému rozvoji měl za cíl vytvářet aktivity, které by vedly k překonání bariér, které existují v přístupu a vnímání udržitelného rozvoje. Jednou z největších překážek je neznalost či nízké povědomí o této problematice, zejména u veřejnosti a malých a středních podnikatelů. Nezanedbatelný vliv na tento stav má i zpravidla formální přístup k environmentálním otázkám na všech úrovních vzdělávacího procesu a v rámci veřejné správy.
Doba trvání projektu: březen 2006–únor 2008
Celkový rozpočet projektu: 14 mil. Kč, z toho ZO ČSOP Veronica 2 083 900 Kč
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a Zlínským krajem.
Modul 1 projektu - Zelená pro Zlínský kraj:
Modul 2 projektu - Po zelené Zlínským krajem: