Home

Síť ekocenter a ekoporaden Zlínského kraje

Centrum Veronica Hostětín je jedním z 8 partnerů projektu "Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji".

Partneři projektu

Cíle a kontext

Hlavním cílem projektu realizovaného Lískou je zvýšení informovanosti občanů Zlínského kraje o životním prostředí a posílení aktivní účasti veřejnosti na jeho ochraně prostřednictvím kvalitního environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství, které v různých formách realizuje profesionální síť vzdělávacích, poradenských a informačních center.

Projekt bezprostředně navazuje na aktivity projektu Zelená pro Zlínský kraj (OPRLZ 2006-2008) a sítě SEV a ekoporaden ve Zlínském kraji a naplňuje priority Koncepce EVVO ve Zlínském kraji a Akčního plánu EVVO ve Zlínském kraji na rok 2008 až 2010. Cíle projektu budou partnery naplňovány prostřednictvím aktivit členěných do čtyř modulů.

Realizace projektu

květen 2009 - duben 2011

Moduly projektu

1.    Rozvoj sítě environmentálních vzdělávacích, poradenských a informačních center ve Zlínském kraji

2.    Environmentální poradenství

3.    Vzdělávací programy

4.    Osvěta a informování veřejnosti

Děkujeme za podporu

Celkový rozpočet projektu činí 7,37 milionu korun. Projekt je podpořen ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) dotací ve výši 5,458 milionu korun. Jedná se o prostředky určené pro projekty, podané do první výzvy programu SFŽP na podporu environmentální výchovy, vzdělávání, osvěty a poradenství v roce 2009. 25 % rozpočtu partneři do projektu vloží ze dalších zdrojů - mimo jiné z prostředků Zlínského kraje, městských rozpočtů, soukromých nadací i vlastních zdrojů.

Více informací

www.liska-evvo.cz

Home

Záchrana starých a regionálních odrůd ovoce v Bílých Karpatech

Unikátnost krajiny Bílých Karpat

Region Bílých Karpat na pomezí hranice České a Slovenské republiky je význačný svou zachovalou přírodou a krajinou. Cenné jsou zejména květnaté louky a přírodě blízké bukové lesy, pro něž bylo území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 také jednou ze šesti biosférických rezervací UNESCO v České republice. Krajinu Bílých Karpat odedávna ovlivňoval člověk - bez kosení a pastvy by nevznikly orchidejové louky, bez potřeby využívat ovoce by krajinu neobohacovala mozaika sadů, alejí a soliterních stromů. Lidé zde povětšinou hospodařili v souladu s přírodou a dosud umějí používat postupy, šetrné k životnímu prostředí, bez jedovatých postřiků a umělých hnojiv.

 

 

Staré ovocné odrůdy - bělokarpatská tradice

Ovocné stromy mají mnoho užitečných funkcí pro člověka i přírodu. Jejich rozličné výsadby dokreslují tvář krajiny, vytvářejí prostředí pro řadu dalších rostlin a živočichů a podporují tak rozmanitost přírody. Působí proti erozi půdy, poskytují stín a ochlazují krajinu. Pro člověka byly vždy součástí zdravého jídelníčku a často i místních kulturních tradic. Genofond čítající mnoho set starých i krajově specifických odrůd ovocných dřevin je velmi významný ve šlechtitelství, umožňuje reagovat na měnící se podmínky a čelit škůdcům a nemocem. Zmíněné přírodní a kulturní dědictví je však v ohrožení vlivem změny stravovacích návyků a životního stylu. Postupně se ztrácejí jak ovocné stromy, tak znalosti a zvyky s nimi spojené.

 

Na co navazujeme - iniciativy na záchranu ovocnářského dědictví

Bělokarpatské neziskové organizace a nadšení jednotlivci se záchranou starých a krajových odrůd zabývají již přes 25 let. Proběhlo mapování odrůd, byly vysazeny genofondové sady, rozběhla se ovocná školka a ovocný koloběh uzavírají i různé způsoby zpracování ovoce - zejména sušení a moštování. Extenzivní a ekologicky šetrné ovocnářství považujeme za jeden z pilířů udržitelného rozvoje zdejšího regionu. Jeho širší prosazení je cílem letošní benefiční aukce.

Ukázkový sad v Hostětíně

Pro praktické vzdělávání slouží sad na pozemku za Centrem Veronica Hostětín, kde jsme „zdědili“ dvě desítky starých stromů a dosadili přes padesát mladých stromků, postupně jej obnovujeme, dosazujeme a udržujeme.

Naším záměrem je vytvořit ukázkový sad, který pomocí naučné stezky a hravých aktivit zapojí veřejnost do záchrany starých odrůd ovoce a obnovy extenzivních ekologických sadů v krajině. Do ukázkového sadu doplníme také prvky pro podporu biodiverzity – hadníky, ještěrkovníky, budky pro hnízdění ptáků. Budou-li nám síly stačit, rádi bychom návštěvníkům přiblížili i včelaření. Sad ukazuje možnosti extenzivního a ekologického způsobu pěstování ovocných dřevin v krajině.

Ukázkový sad v prostředí vzdělávacího střediska Centrum Veronica Hostětín navštíví přes 7000 lidí ročně, nejen z regionu Bílých Karpat, ale i celé České republiky.

Praktické vzdělávání

Pro záchranu starých odrůd je zásadní vzdělávání, osvěta a práce v terénu. Centrum Veronica Hostětín pravidelně pořádá semináře na téma řezu a údržby ovocných stromů, pomologie neboli poznávání odrůd a další akce, např. letní školu s ovocnářskou tematikou. Při budování ukázkového sadu jsou to také akce zaměřené na přímé aktivity v sadu - např. Jarní víkend pro dobrovolníky, Jablečný víkend či různé workshopy.  Budování biodiverzitních prvků - hadník, ježkovník, ptačí budky či hmyzí domečky, které lákají další návštěvníky do sadu.
Součástí seminářů jsou i exkurze do zajímavých míst v regionu – genofondových sadů, sušíren ovoce, ovocné školky.

Mezi již tradiční akce zaměřené na záchranu starých a regionálních odrůd ovoce patří Jablečná slavnost, které se konala v roce 2011 již podesáté.

Děkujeme za podporu

Část naučné stezky a prací na obnově sadu je financována z prostředků benefiční aukce uměleckých děl, kterou uspořádala na podzim 2009 Nadace Veronica. Více než sto výtvarníků darovalo více než 250 výtvarných děl - jednalo se jak o originály předních českých výtvraníků, díla začínajících umělců i obrazy studentů výtvarných škol a nadšených amatérů; vybudování sadu podpořila i řada výtvarníků z regionu Bílých Karpat. 

I přes ekonomickou krizi skončil 7. ročník benefiční aukce Nadace Veronica úspěšně. Po večerní aukci, která proběhla v reprezentativních prostorách Nové radnice v Brně23. listopadu 2009 a díky níž se podařilo získat 255.000 Kč, následovala předvánoční aukce internetová, která přinesla dalších téměř 60.000 Kč.

Děkujeme výtvarníkům i všem, kteří se zasloužili o organizaci aukce, a stali se tak kmotry starých a regionálních odrůd v našem sadě.

Připojte se ke kmotrům starých odrůd

Další část prostředků budeme postupně získávat dalšími cestami. Pokud se chcete ke kmotrům starých odrůd připojit a podpořit vybudování ukázkového sadu a vzdělávací aktivity, budeme velmi rádi. Nabízíme několik možností:

Můžete nám poslat finanční dar a odepsat si jej z daňového základu.
Sad bude udržován zčásti díky řadě dobrovolníků, můžete se stát jedním z nich.

Kontakt: Alena Šuráňová, alena.suranova@veronica.cz, tel. 572 630 670

Home

Ovocné dřeviny - pestrost naší krajiny

Cíl projektu

Hlavním cílem projektu je podpora biodiverzity a ekologické stability krajiny, prostřednictvím aktivit zaměřených specificky na biotopy extenzivně pěstovaných ovocných dřevin.

Ovocné stromy mají mnoho užitečných funkcí pro člověka i přírodu. Jejich rozličné výsadby dokreslují tvář krajiny, vytvářejí prostředí pro řadu dalších rostlin a živočichů a podporují tak rozmanitost přírody. Působí proti erozi půdy, poskytují stín a ochlazují krajinu. Pro člověka byly vždy součástí zdravého jídelníčku, místních kulturních tradic a místní ekonomiky. Proto má smysl podporovat jejich zachování a návrat do krajiny.

Pro záchranu starých odrůd je zásadní vzdělávání, osvěta a práce v terénu. Ukázkový sad v prostředí vzdělávacího Centra Veronica Hostětín navštíví přes 6000 lidí ročně, nejen z regionu Bílých Karpat, ale i celé České republiky a ze zahraničí.

 Projekt se bude opírat především o 3 vzájemně provázané nástroje:

Praktické aktivity - dobudování ukázkového sadu

V rámci projektu se v ukázkovém sadě budují ukázkové prvky k podpoře biodiverzity, označují staré ovocné odrůdy a vytváří informační systém pro malé i velké návštěvníky. Zahrada je postupně přeměňována díky spolupráci dobrovolníků i odborníků.Společně s účastníky seminářů jsme již vybudovali ježkovník a hadník, opletli studnu vrbovým proutím. Vytvořili hmyzí domečky a budky pro ptáky. Z prostředků benefiční aukci uměleckých dělbyly též zmapovány a dosazeny odrůdy tak, aby v ukázkovém sadě vznikla základní skladba dříve nejběžnějších odrůd v tomto regionu. Odrůdy jsou označeny cedulkami popisujícími i jejich využití.

V nejbližší době bychom zde také chtěli vytvořit venkovní učebnu,  zeleninové a květinové záhonky, prvky pro rodiče s dětmi (vrbové stavby, domečky) a informační panely. Sad tedy kromě pěstování ovoce slouží vzdělávacím účelům, je domovem mnoha druhů živočichů a zároveň prostorem pro odpočinek a inspiraci. 

Konference a semináře

V rámci projektu jsme uspořádali řadu vzdělávacích aktivit: 

Semináře:

Osvětové akce pro veřejnost:

Odborné vzdělávací akce:

Praktické akce:

 Propagační aktivity

  • Výstavy odrůd ovoce, průvodce ukázkovým sadem atp.

 Specializované ekoporadenství

  • nabízíme veřejnosti od začátku projektu - zajišťují ho interní pracovníci i externisté s různými specializacemi (staré odrůdy, pěstování ovoce bez chemie, přírodní zahrady, botanika, zoologie atp.)

Realizace projektu

květen 2010 - říjen 2012

Děkujeme za podporu

Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí České republiky.

Home

Výroční zprávy

Home

Technologie vytápění

Dřevo jako palivo

Ve výtopně je spalována dřevní štěpka z odpadního dřeva z blízkých dřevozpracujících závodů či okolních lesů.

Přednosti dřeva jako paliva

  • Spalování dřeva je CO2 neutrální – vzniká jen tolik oxidu uhličitého, kolik by se jej uvolnilo tlením (pomalou oxidací) odumřelého dřeva v přírodě tak jako tak. Do přírodního koloběhu se tím žádný další uhlík nepřidává.
  • Téměř neobsahuje síru.
  • Má velmi malý obsah popela (0,5–1 %), který je navíc dobrým minerálním hnojivem s obsahem zejména draslíku.
  • Při spalování dřeva za optimálních podmínek nevzniká kouř ani zápach.
  • Je obnovitelným zdrojem energie.

Nevýhody uhlí jako paliva

  • Spalováním fosilních paliv se do ovzduší uvolňuje CO2, který vede k prohlubování globální změny klimatu. Oxiduje se uhlík, který by jinak zůstal další miliony let v zemi.
  • Uhlí obsahuje minimálně kolem 1 % síry.
  • Vznikající oxidy síry znečišťují ovzduší, z něhož se dostávají až jako tzv. kyselé deště. Ty okyselují půdy a vody (poškození jehličnatých lesů, snížení úrodnosti půd, vymírání vodních organismů), poškozují historické památky, korodují kovy.
  • Obsahuje 10–30 % popela (brikety až 40 %). Ten je nebezpečným odpadem pro svůj obsah těžkých kovů.
  • Prachové částice vznikající při spalování uhlí v domácích topeništích mají negativní vliv na zdraví (dýchací problémy, rakovina).
  • Zápach vznikající při spalování uhlí je dán obsahem nežádoucích příměsí v palivu.
  • Negativní vliv povrchové těžby uhlí na krajinu, ovzduší, vodu, vegetaci, člověka.
  • Je neobnovitelným zdrojem energie.

Zásobování palivem a jeho skladování

Ve výtopně je spalována dřevní štěpka z odpadního dřeva z blízkých dřevozpracujících závodů či okolních lesů (500–600 t ročně). Štěpka se průběžně naváží do skladu o zásobním prostoru přibližně 900 m3. Sklad pojme více než jednu třetinu roční spotřeby paliva.

Pro zajištění potřebného množství dřeva ve formě štěpky jsou uzavírány dlouhodobé dohody s místním dřevozpracujícím průmyslem a vlastníky lesů v okolních obcích.

Přísun paliva do kotle zajišťuje silo s posuvným dnem, kam se přibližně jednou za 3–7 dní nahrne palivo pomocí nakladače nebo přímo z kontejneru nákladního auta. Na silo navazuje soustava šnekových podavačů, které dopraví palivo až do spalovací komory.

Spalování paliva

Ve výtopně je instalována soustava s teplovodním kotlem o jmenovitém výkonu 732 kW. Palivo je automaticky dodáváno soustavou šnekových podavačů ze skladu do spalovací komory. Tam za přebytku spalovacího vzduchu palivo hoří při teplotě 700–1000 °C.

V kotli umístěném nad spalovací komorou spaliny procházejí trubkovnicí kotle, kde předají teplo topné vodě, a ochlazené na 150–170 °C odcházejí do multicyklonu k odprášení a poté do komína.

Výtopna ročně vyrobí přibližně 3 500 GJ tepla a ušetří 1 092 tun CO2.

Řízení procesů ve výtopně

Provoz výtopny je řízen automaticky, s občasným dohledem obsluhy. Řídicí systém prostřednictvím počítače přehledně zobrazuje a zaznamenává chod a stav procesů ve výtopně a celé teplovodní síti (celková délka rozvodů činí 2,8 km).

V každém připojeném domě je instalována „stanice“ s předavači tepla pro vytápění a event. i pro ohřev pitné vody. Původní kotle v domácnostech slouží většinou jen jako záložní zdroje. Mimo topnou sezónu, kdy je výtopna odstavena, se v domácnostech voda ohřívá elektrickými bojlery nebo slunečními kolektory.

Pro optimální spalování a automatický provoz výtopny je nezbytná řada zařízení: ventilátory, podávací zařízení či čerpadla, která společně za topnou sezónu spotřebují zhruba 23 000 kWh elektřiny. Od roku 2010 pochází část této elektřiny ze sousednífotovoltaické elektrárny. V ročním úhrnu dodá tato elektrárna o jmenovitém výkonu 50,6 kW zhruba dvojnásobek elektrické spotřeby obecní výtopny.

Po deseti letech provozu prošla v roce 2010 výtopna modernizací, která snížila spotřebu elektřiny o třetinu a díky změnám v dopravě paliva a novému řídicímu systému zvýšila provozní spolehlivost a vyspělé řízení celé technologie.

 

Obsah

  1. Dřevo jako palivo
  2. Zásobování palivem a jeho skladování
  3. Spalování paliva
  4. Řízení procesů ve výtopně

Zpět na projekt »
Home

Význam výtopny z hlediska udržitelného rozvoje

Environmentální:

  • Ochrana klimatu snížením emisí skleníkových plynů - oxidu uhličitého (ze spalování dříve používaných fosilních paliv) a metanu (způsobených tlením dřevních odpadů na skládkách). Výtopna uspoří zhruba 1092 tun CO2 ročně.
  • Zlepšení kvality místního ovzduší – ve vzduchu se výrazně snížil především obsah oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a prachu, což jsou emise vznikající při spalování hnědého uhlí.
  • Využívání obnovitelného zdroje energie a tepla, kterým výtopna nahradila dříve používaná fosilní paliva.
  • Úspora energie.

Ekonomický:

  • Nezávislost obce na vzdálených zdrojích a světových cenách energie, využití místní suroviny.
  • Posílení místní ekonomiky tím, že platby za teplo zůstávají v regionu (na rozdíl od plateb např. za zemní plyn, které ze značné části opouštějí území republiky).
  • Komfortní a ekonomicky výhodné vytápění.
  • Rozvoj regionálního trhu s biomasou.
  • Úspora energie oproti vytápění fosilními palivy a oproti individuálnímu vytápění, úspora elektrické energie na výtopně.

Sociální:

  • Vzdělávání a osvěta, demonstrace využívání biomasy, možnost šíření modelu v českém venkovském prostředí.
  • Podpora ze strany místních obyvatel.
  • Komfort vytápění, spokojenost občanů.
  • Vznik pracovních míst na částečný úvazek.

Zpět na projekt »
Home

Historie a financování výstavby výtopny

Kolem poloviny 90. let 20. století vznikla péčí okresního úřadu v Uherském Hradišti velkorysá a jasnozřivá koncepce využívání obnovitelných zdrojů v oblasti Bílých
Karpat. Její součástí (a první dokončenou realizací) byla i výtopna v Hostětíně. Přispěla k tomu i skutečnost, že Hostětín ležel mimo trasu plánovaného plynovodu
a bylo zjevné, že obec bude muset komfortnější vytápění zajistit jinak než většina sousedních obcí. Už první šetření zájmu obyvatel Hostětína připojit se na výtopnu spalující biomasu ukazovalo podporu poloviny obyvatel. Povědomí a zájem obyvatel se podařilo postupně zvyšovat.

Výtopna vznikla díky nizozemsko‑českému partnerství pomocí nástroje Activities Implemented Jointly (AIJ) ustanoveného dle Rámcové dohody OSN o změně klimatu z roku 1992. Cílem tohoto nástroje bylo snižovat světové emise CO2 ve spolupráci zemí, kde je často snižování emisí nákladnější, se zeměmi střední a východní Evropy.

Za spolupráce obce s Ministerstvem životního prostředí, okresním úřadem v Uherském Hradišti, nizozemskou společností TEI – Twente Energy Institute a jedním z jejích členů BTG – Biomass Technology Group a Ekologickým institutem Veronica se podařilo zpracovat návrh, který byl v prosinci 1998 schválen nizozemskou vládou. Na projektu se současně podílely národní zdroje a občané si zaplatili za připojení domu po 30 000 Kč. Obci se podařilo výtopnu postavit, aniž by zatížila svůj rozpočet úvěrem.

Nyní má za hostětínskou výtopnu Nizozemí emisní kredity v rámci kjótského mechanismu JI (Joint Implementation).

Výstavbu financovali:

  • Vláda Nizozemska (agentura Senter) – technologie kotelny: 11,4 mil Kč (31%)
  • Státní fond životního prostředí ČR – dofinancování stavby: 19,8 mil Kč (54%)
  • Česká energetická agentura – tepelné rozvody: 3,2 mil Kč (9%)
  • Připojení občané – přípojky: 2 mil Kč (6%)
  • Celkem: 36,4 mil Kč.

Zpět na projekt »
Home

Biomasa jako obnovitelný zdroj energie - Ekonomické a energetické aspekty

Home

Naši pracovníci

Mgr. Hana Machů

Project manager

Home

Výrobní proces

Lisování ovoce

Jablka jsou do moštárny dopravována na nákladních autech v kontejnerech, nebo jsou dodávána malododavateli v pytlích a jsou podle kvality vzhledem k požadavkům zákona o ekologickém zemědělství (BIO, konvenční) rozdělována do násypných boxů. Z násypných ploch jsou jablka splavována a šnekovým dopravníkem dopravována do drtiče, který je rozemele na jablečnou drť.

Jablečná drť je pak unášena perforovaným pásem mezi soustavu válců pásového lisu.

Vylisovaná šťáva prokapává skrze pás do sběrné nádrže, odkud je samočinně odčerpávána - a buď přímo plněna do lahví anebo uskladněna do zásobních nerezových nádrží. Zbylé výlisky přesunuje pásový dopravník na vlečku.

Zařízení dokáže během hodiny zpracovat až 3 tuny jablek, ze kterých lze získat šťávu s výtěžností až 70%. V lisu je možné zpracovávat i jiné ovoce či zeleninu. K obsluze kontinuálního provozu lisu stačí jeden pracovník.

Na rozdíl od velkovýroby, kde se po vylisování jablečná šťáva zahustí na konzistenci koncentrátu a později při plnění do obalu pro spotřebitele se naředí pitnou vodou na původní hustotu, jablečný mošt je plněn do lahví bez jakéhokoli ředění či zahušťování.

Skladování moštů a sirupů

Část šťávy, která není přímo při procesu lisování plněna do lahví, je uskladněna pro pozdější plnění v nerezových nádržích o objemu 10–13m3.

Před stáčením do nádrží se šťáva pasteruje v rekuperačním výměníku – zahřeje se na 85°C a následně ochladí přitékající studenou šťávou (ta se tak předehřeje) na 30–35°C. Rekuperace (zpětné získávání tepla) uspoří až 80% energie.

Z těchto zásobních nádrží je šťáva odčerpávána dle potřeby a poptávky později, v průběhu roku. Před naplněním do lahví prochází znovu procesem pasterizace.

Obsah

  1. Lisování ovoce
  2. Skladování moštů a sirupů

Zpět na projekt »

Pages