Pohádka o Hostětíně

Jak princ do Hostětína přišel… 

Každý známe pohádkového prince na bílém koni, který přijede v nouzi nejvyšší a zachrání situaci nebo rovnou princeznu. Takového prince si možná před desítkami let přáli obyvatelé malé, zcela neznámé vesničky na úpatí Bílých Karpat, navyklí na nepřízeň počasí i přírody, která jim nadělila políčka plná kamení a nutnost docházet za prací daleko, někdy i ještě dál. Jednu dobu totiž jejich vesničce hrozilo, že upadne v zapomnění docela, protože mladí odcházeli a staří jen dožívali. Za všechno totiž mohla kanalizace, která odtékala do potoka, ten do dalších potoků a řek a tak v zájmu okolních vod, padla na vesničku rána, která vypadala jako ta rána poslední. Jménem Stavební uzávěra znemožňující postavit cokoliv nového.

Někdy místo prince sleze Honza z pece a vydá se do světa, aby se vrátil mnohem chytřejší. Tenhle místní Honza jezdil často domů, sledoval, jak se jeho vesnice mění k horšímu a rozhodl se postavit se zlému drakovi – stavební uzávěře. Jelikož byl chytrý a nebál se novinek, přesvědčil starostu a místní konšely, že se dají sehnat peníze a vybudovat úplně nová kanalizace, kterou nemají široko daleko. Říká se jí kořenová čistírna a porazí draka jednou provždy. Porazila, vyřešila a jezdili se na ni dívat lidé ze široka zdaleka.

Když čistá voda, tak i čistý vzduch – a zase nově. Znovu šikovní lidé sehnali peníze a postavili štěpkovou výtopnu, zateplili domy a místo do vzdálených kanceláří teplárenských firem se vracely peníze rovnou do obecní pokladny. A vesnice bohatla.

Když čistá voda a čistý vzduch, tak i více světla – vesnička vybudovala nové veřejné osvětlení, které svítí přesně tam, kam má a ne pánubohu do oken.

Když tohle všechno máme a do vesnice se začínají stěhovat noví lidé a vracet vnukové starousedlíků, tak co nějaká pracovní místa? Kolem roste spousta zdravého ovoce a lidi nevědí co s ním? Tradiční sušírna ovoce ještě z dob našich prababiček už zde stojí. Ale ovoce nám nějak přibývá, tak postavíme moštárnu a budeme zdravý mošt z Bílých Karpat prodávat široko daleko. Postavili, začali vydělávat a dali práci místním lidem.

O malé vesničce se začínalo mluvit po celé zemi a lidé zvědaví na to, jak je to možné, už se málem do vesničky nevešli. A tak kamarádi chytrého Honzy postavili uprostřed vesnice dům, ve kterém se v zimě téměř nemusí topit, teplou vodu bere ze slunce, používá vodu z nebe a je příkladem toho, že když se spojí staré i nové, je zase co se naučit.

A o malé, teď už známé vesničce se začalo mluvit i za hranicemi. Takže se jednoho dne přijel podívat na to, co se nejen Honzovi a místním konšelům všechno povedlo, i ten princ.

Kdyby před pár desítkami let místním lidem někdo řekl, že k nim někdy zavítá budoucí král ze vzdálených ostrovů, nevěřili by. Ale i tam už je jejich Hostětín známý.

Tak to vidíte, milé děti, rodiče i prarodiče. Vždycky se dá vyhrát, nejen nad zlou stavební uzávěrou. Chce to jen otevřenost novým myšlenkám a pořádné nadšení. Přijeďte se i vy podívat nejen na krásu místního kraje, popít nejen místní velezdravý mošt, ale hlavně se přesvědčit, že to nejsou jenom pohádky pro dospělé.