1966: Pod Hostětínem byla na potoce Kolelač, protékajícím obcí, postavena vodárenská nádrž Bojkovice. V celém povodí přehrady je Hostětín jedinou vesnicí, a podle norem pro ochranu vodních zdrojů byla po dokončení přehrady v obci vyhlášena stavební uzávěra.
1990: Obec se osamostatnila, hlavním úkolem nového zastupitelstva bylo postavit čistírnu odpadních vod a tak odstranit stavební uzávěru, která znemožňovala další rozvoj obce.
1992: Nadace Partnerství formou grantu podpořila vypracování nezávislé studie, jež měla posoudit navrhovaná řešení. Výsledky studie doporučily jako optimální řešení výstavbu kořenové čistírny odpadních vod přímo v obci.
1993: V květnu ZO ČSOP Veronica pořádala v povodí horní Olšavy pro pracovníky místních samospráv seminář zaměřený na čistotu vody. Zúčastnění odborníci, ale i starostové a okresní úředníci se shodli na tom, že kořenová čistírna je pro Hostětín nejvhodnějším řešením.
1995: V dubnu byla dokončena projektová dokumentace (zpracovatel VH-ateliér, s.r.o., Brno). V červenci byla zahájena stavba kořenové čistírny (dodavatel stavby firma IMOS – Vodohospodářské stavby Zlín, s.r.o.).
1996: 12. července zahájen roční zkušební provoz.
1997: 11. července byla čistírna uvedena do trvalého provozu.
Na celkové investici ve výši 4 905 000 Kč (kanalizace i ČOV) se vedle obce Hostětín podílely následující instituce:
Náklady na výstavbu KČOV jsou srovnatelné s náklady na "klasickou" čistírnu a činí přibližně 5–10 tisíc Kč na připojenou osobu podle místních podmínek, neboť největší část nákladů tvoří zemní práce (asi 30 % celkových nákladů) a cena za filtrační materiál a jeho dovoz (asi 40 %).
O přínosech hostětínské ČOV pro udržitelný rozvoj si můžete více přečíst v tématických brožurách, které se analýze přínosů ČOV věnují: TODO DOPLNIT PUBLIKACE
První, mechanický stupeň čištění, slouží k odstranění hrubých a posléze i jemných nečistot z odpadní vody tak, aby do biologického stupně šla jen přefiltrovaná voda.
Odpadní vody z obce jsou svedeny do smíšené kanalizace, odpadní voda obsahuje velké množství balastních vod. Domovní septiky fungují jako první stupeň čištění.
Na přítoku je měřeno množství odpadních vod pomocí Thompsonova měrného přepadu.
A1 Odlehčovací šachta slouží pro oddělení části přitékajících odpadních vod při překročení maximálního přípustného průtoku (při mezním návrhovém dešti), aby nedošlo k hydraulickému přetížení čistírny.
A2 Dešťová nádrž pro zachycení odpadních vod při mezním návrhovém dešti. Voda je po opadnutí deště přečerpána do lapáku písku a dále čištěna nebo po usazení neseného znečištění vypouštěna do toku.
A3 Lapák písku. Odpadní voda je ve štěrbinovém lapáku písku zbavována plavenin (štěrky a písky), předřazeny jsou ručně stírané česle pro zachycení hrubších plovoucích nečistot.
A4 Mělká kombinovaná nádrž slouží k zachycení jemnějších částic obsažených v odpadní vodě. Tím dochází k úbytku hlavně nerozpuštěných látek a organického znečištění vázaného na tyto látky a také k ochraně filtračních polí a nádrže před rychlým ucpáním a zanesením. Anaerobní vyhnívání zachyceného kalu probíhá ve dvou usazovacích žlabech. Vyhnilý zahuštěný kal se jednou či dvakrát ročně odváží fekální cisternou a používá se jako hnojivo.
Usazovací nádrž musí zajišťovat zachycení min. 92 % usaditelných látek. Z nádrže nesmí odcházet vzplývavý kal.
Horizontální prizmatické usazovací nádrže vyžadují pravidelné odstraňování kalu ze sedimentačního (kalového) prostoru a samostatné řešení kalového hospodářství včetně vyhnívací nádrže.
A5 Provozní přístřešek
Základem biologického stupně je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami (rákos obecný či chrastice rákosovitá), které jsou vysazeny ve filtračním loži. Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí.
Velmi důležitým prvkem, který ovlivňuje účinnost čištění, je dobrá distribuce odpadní vody na filtrační pole tak, aby docházelo k rovnoměrnému zatěžování celého profilu nátokové hrany. Hladina vody je při běžném provozu udržována asi 10 cm pod povrchem filtračního lože a lze ji regulovat výpustnými prvky v odtokové šachtě.
B1 a B2 Filtrační lože je vyplněno hrubým kamenivem (50–120 mm) a jemnější frakcí (štěrk o zrnitosti 4–8 mm). Celková mocnost je 1 m. Lože je izolováno PVC-fólií a geotextilií a osázeno chrasticí rákosovitou a rákosem obecným. Členění na dvě filtrační lože umožňuje sériový, paralelní či střídavý provoz jednotlivých polí. Jelikož na filtračních polích převažuje chrastice rákosovitá, která vytváří relativně větší množství biomasy, jsou pole jednou ročně kosena.
B3 Rozdělovací potrubí. Pro rovnoměrné rozdělení vody do filtračních loží je připraveno dvojité potrubí – na povrchu pro letní provoz, na dně pro zimní provoz. Zkušenosti ukázaly, že je vhodnější i v letním období používat rozdělovací potrubí pod povrchem štěrku – odstraní se tak řasy, které na rozdělovacím potrubí na povrchu jinak hromadně bují.
B4 Sběrné potrubí zabezpečuje odtok z filtračních loží; je uloženo na dně.
B5 a B6 Regulační šachty slouží k udržování hladiny vody ve filtračních ložích (zpravidla v hloubce okolo 10 cm pod povrchem štěrku). V odtokové šachtě jsou dřevěné dluže, pomocí nichž se reguluje výška hladin vody ve filtračních ložích. Pro regulaci jsou výhodnější flexibilní hadice, které umožňují plynule měnit výšku vodní hladiny.
Krátkodobé jarní přeplavení filtračních polí zabraňuje růstu plevelů, případně v zimním období led na povrchu chrání filtrační pole před promrznutím.
Rozdělovací šachty umožňují regulaci průtoků na jednotlivá filtrační lože.
K osázení filtrační náplně kořenových polí se v našich klimatických podmínkách nejčastěji používají následující druhy rostlin:
Rákos je vytrvalá tráva, která v našich podmínkách dosahuje délky až 4 m, čímž se řadí mezi naše nejvyšší trávy. V zemi zakořeňuje plazivým oddenkem a kořeny, které prorůstají do značných hloubek (60 až 150 cm). Vegetativní rozmnožování je velice intenzivní a děje se dlouhými podzemními oddenky, které dorůstají délky i přes 12 m. Rákos je poměrně tolerantní vůči teplotě, pH a organickému i anorganickému znečištění. Nesnáší pravidelné sklízení, zejména ne sklízení během vegetační sezony. Neroste ve vyšších nadmořských výškách.
Vytrvalá bylina dorůstající výšky až 3 m. Mohutný kořenový systém je propleten oddenky. Na rozdíl od rákosu neprorůstá kořenový systém do takové hloubky (obvykle 20 až 30 cm). Chrastice se rychle rozmnožuje semeny, vegetativními výhony i oddenky. Vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období. Je tolerantní ke znečištění i promrzání, rozmezí optimálního pH je poměrně úzké. Dobře snáší pravidelné kosení, a to i během vegetační sezony, což je důležité pro odběr nutrientů biomasou. Ve vegetační sezoně je totiž kumulace nutrientů v biomase největší.
Především pro malé domovní čistírny lze využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter:
Je zařazen vzhledem k přísnějším nárokům na kvalitu vypouštěných vod (II. pásmo hygienické ochrany vodního zdroje, maximálně BSK5 20 mg/l). Při špatné údržbě či v případě špatně navrženého rybníku může dočišťovací stupeň paradoxně kvalitu vody zhoršovat, například v podzimním období při hromadném úhynu rostlinné biomasy.
C1 Rybník je napájen vyčištěnou vodou z čistírny. Navazuje na biokoridor tvořený vodním tokem a přilehlou mezí a je plně funkčním interakčním prvkem v územním systému ekologické stability.
C2 Odběrný objekt pro občasné nadlepšení přítoku do rybníka.
C3 Výpustný objekt slouží k regulaci hladiny v rybníce a jeho případnému vypuštění.
Na odtoku je umístěn Parshallův měrný žlab, kterým se měří množství vyčištěných vod.
Kořenová (vegetační) čistírna odpadních vod vznikla roce 1996 jako první svého druhu na východní Moravě. Jejím základem je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami (rákos obecný či chrastice rákosovitá). Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí.
Díky provozu čistírny byla v obci odstraněna stavební uzávěra, která trvala od 70-tých let 20. století, od dokončení vodárenské nádrže Kolelač. Toto opatření omezovalo výstavbu v obci, která byla bez čistění odpadních vod pro vodárenskou nádrž významným zdrojem znečištění.
Vzdělávací a informační středisko Centrum Veronica působí v unikátním prostředí obce Hostětín. Obec je známá svými ekologickými projekty, které byly realizovány díky spolupráci obce s Centrem Veronica a spolkem Tradice Bílých Karpat.
Posláním Centra Veronica Hostětín je ukazovat na praktických příkladech, realizovaných modelových projektech a výsledcích jejich monitorování, že vztah k přírodě, místním zdrojům a tradicím spolu s ohleduplným hospodařením může chránit životní prostředí a globální klima, ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech.
Centrum je součástí Ekologického institutu Veronica.
(pronájem prostor pro vaše školení, firemní akce, teambuildingy)
Telefon: +420 572 641 855, +420 608 426 029
E-mail: hostetin@veronica.cz
č. p. 86 | CZ 687 71 Hostětín
hostetin@veronica.cz | hostetin.veronica.cz
Panská 9 | CZ 602 00 Brno
www.veronica.cz
IČ 13693620
Číslo účtu: 2001190570/2010
Jméno banky : Fio banka, a.s.
Adresa banky : V Celnici 10, Praha 1, 117 21
IBAN: CZ0720100000002001190570
SWIFT (BIC) : FIOBCZPPXXX
Jméno účtu: ZO ČSOP Veronica
Make sure to stop by:
Magická krajina Bílých Karpat, přírodní zahrada a dům, který žije ze slunce. Půjdeme na výlet na Žítkovou, za poznáním krás zdejšího kraje a kouzel žítkovských bohyní. Zde se setkáme i s místní bylinkářkou a ochutnáte bylinkové lektvary. Máme připraveno tvoření z ovčí vlny a pronikneme do tajů místních lesů, kde budete poslouchat hlasy ptáků či luštit z pobytových znamení. Uvidíte hostětínské projekty, přírodní zahradu a poznáte, proč sem přijel princ Charles.